Historie
Yorkšírský teriér byl vyšlechtěn v polovině 19. století v Anglii v hrabství Yorkshire. Jeho původním posláním bylo vyhlazení myší a potkanů v domovech chudých řemeslníků a dělníků. Od 11. století platil v Anglii pro poddané zákaz lovu, včetně zákazu chování velkých loveckých psů. Mohli vlastnit pouze malé psy, kteří bez problémů prošli obručí o průměru 18 cm. Tento malý, robustní psík dané kritéria plnil a poddaní si jej mohli bez problémů ponechat. Předky Yorkšírského teriéra jsou pravděpodobně zástupci plemen Sky teriér, Maltézáčci a Dandie dinmont teriér. Své jméno Yorkšírský teriér dostalo plemeno v roce 1870 podle oblasti, kde došlo k jeho vzniku. První klub Yorkšírského teriéra byl v Anglii založen roku 1898. Pro svůj nesporně atraktivní vzhled se v průběhu 19. století stal Yorkšírský teriér z čistě pracovního psa chudých vrstev miláčkem dam z vyšší společnosti. Často byl salonním psem šlechty a bohatých milenek. To byla zásadní změna, díky které se z pracovního psa stalo společenské plemeno a vyhledávaný společník k dětem, seniorům nebo jako přátelský pes vhodný do měst a malých bytů. Okolo roku 1872 byl Yorkšír přivezen do Ameriky, kde se plemeno začalo velikostně natolik měnit, že vznikl velký zmatek v tom, jak by měl Yorkšírský teriér vypadat. V roce 1900 došlo k dohodě mezi chovateli na obou stranách Atlantiku a dohodlo se, že přednost dostane varianta menšího psa s delší srstí. Výsledkem společného úsilí chovatelů je luxusně vypadající pes, který se stal favoritem pro majitele městských bytů, pro které je Yorkšírský teriér skvělou volbou.
Chování a temperament
Yorkšírský teriér je inteligentní, aktivní, hravé a bystré malé psí plemeno. Přes svůj malý vzrůst je to neobyčejně odvážný a ostražitý pes, který rád a často štěká a nezalekne se ani mnohem větších psů. To se mu mnohdy stává osudným. Svou rodinu velmi miluje a za svého pána je ochotný neohroženě bojovat. Má sklon být tvrdohlavý a pokud mu jasně neurčíte hranice, stává se panovačným a přebírá vedení v rodině. Naopak správně vychovaný yorkšírský teriér je velmi poslušný a loajální aktivní společník a věrný druh svého pána.
Vzhled
Yorkšírský teriér je malý pes s kompaktní stavbou těla a kohoutkovou výškou 20-24 cm. Dlouhá srst je zcela rovná, hedvábná na dotek a visí stejnoměrně po obou stranách těla. Barva srsti je na hlavě sytě zlatá, tmavší po stranách hlavy, u kořínků a na uších a čenichu. Barva hlavy by neměla přesahovat na krk a neměly by se v ní objevovat tmavé chlupy. Tělo má barvu ocelově modrou a tato barva se táhne od týlu ke kořeni ocasu. Srst na hrudi je světlá, jasná. Všechny chlupy jsou u kořínků tmavší a směrem ke konečkům zesvětlují. Štěňata se rodí černá. Hlava Yorkšíra je malá, plochá s krátkým čenichem. Ten je vždy černé barvy. Oči jsou středně velké, tmavé s živým a bystrým výrazem, posazené tak, že se pes dívá rovně před sebe.
Péče a životní podmínky
Yorkšírský teriér je malé psí plemeno, ale je to živý a aktivní pes, který má rád procházky. Rád chodí, ale pokud je potřeba vydrží i v tašce nebo košíku. Často můžeme tyto psy vidět , jak způsobně sedí v košíku na kole a se zájmem během jízdy pozorují okolí. Protože nejsou příliš odolní vůči chladu a nesnášejí ani extrémní horka, jsou přímo předurčení k chování v městských bytech. Problémem může být jejich tendence k častému štěkání, ale správným výcvikem jej lze tomuto chování odnaučit. V bytě je dobré vyhradit yorkšírovi jeho vlastní prostor, ať už polštář nebo podušku nebo rovnou krytý pelíšek. Srst Yorkšírského teriéra vyžaduje pravidelnou péči. Nutností je časté koupání a kartáčování. U výstavních psů má být srst krásně lesklá a sahající až k zemi. Pokud chováte rodinného mazlíčka nebo trávíte se psem pravidelně delší čas v přírodě, je vhodné srst zkrátit.
Zdraví
U Yorkšírů se často objevuje zubní kámen, případně infekce zubů a dásní. Tomu lze předejít pravidelným čištěním zubů. Mezi další zdravotní komplikace může patřit luxace pately, progresivní atrofie sítnice nebo hypoglykémie.
Krmení
Doporučuje se kvalitní suché krmivo, rozdělené do dvou denních jídel. Druh krmiva závisí na věku a úrovni aktivity psa. Upravte krmnou dávku podle aktuálních potřeb vašeho miláčka tak, aby byly uspokojeny jeho nutriční požadavky, ale zároveň tak, aby nedocházelo k nadměrnému tloustnutí a obezitě psa.
Platební metody
