Historie
Španělský galgo je známý již z dob starých Římanů. Jedná se tedy o velmi staré plemeno. Na iberský poloostrov se však dostal pravděpodobně mnohem dříve. Jedná se o potomka chrtů, kteří se přizpůsobovali prostředí Španělska. V období 16.-18. století bylo plemeno ve velkých počtech vyváženo do dalších zemí, především pak Irska a Anglie. Španělský galgo je tak předkem anglického chrta – greyhounda. Oproti greyhoundovi byl chov tohoto plemene pomalý. Galgo byl dlouhý čas méně známý i ve své domovině. Bohužel se neuchytil jako dostihový pes, ale využíval se spíše na lov menší zvěře (zajíců). Na začátku 20. století pak byla snaha získat rychlejšího psa, a to křížením španělského galga a anglického chrta – greyhounda. Bohužel tento počin nebyl úplně správný a následná čistota plemene se obnovovala pomocí venkovských chovů. Ve 30. letech upadlo Španělsko do složitých časů občanské války. V té době tak chov plemene upadal a probíhal pouze na několika málo místech. V 70. letech se tyto hrůzné časy zlomily a plemenu se dostalo jeho zasloužené obliby. Plemeno se začalo šířit Evropou, a to především v roli společníka. Oficiálního uznání se plemeno dočkalo až v roce 1971.
Chování a temperament
Jedná se o psa s vyrovnanou a laskavou povahou. K cizím lidem je nedůvěřivý a odtažitý. Pokud si ale člověka oblíbí, je k němu vlídný a laskavý. Svého majitele miluje a je mu oddaný. Je velice tolerantní k dětem, ale je potřeba děti naučit, jak se ke svému kamarádovi správně chovat. I když má skvělý lovecký instinkt, je tolerantní i ke kočkám. S dalšími psy vychází bez obtíží a nikdy nevyvolává rvačky. Základní povely se snadno naučí, ale při výcviku je potřeba být jemný a využívat pozitivní motivaci. Španělský galgo špatně reaguje na křik. Opravdu dlouho si pamatuje hrubé zaházení nebo nespravedlivé potrestání. Díky své mírné a klidné povaze není vhodný jako hlídací pes. Dnes je často využíván hlavně jako společník. Pokud je využíván při lovu, je velmi živý a využívá při něm hlavně zrak. Jeho lovecká povaha se může objevit při procházkách, proto není vhodné jej pouštět z vodítka.
Vzhled
Jedná se o chrta značné velikosti a středního formátu. Hlava je dlouhá, kostnatá a suchá. Při pohledu shora by měla být dlouhá a stejnoměrná, tlama by měla být dlouhá a štíhlá. Čelní hrboly a týlní hrbol jsou jen naznačené. Stop je vyjádřený jen málo. Nosní houba je vlhká, černé barvy. Pysky jsou jemné, těsně přiléhají a jsou tmavé barvy. Zuby jsou v nůžkovém skusu, špičáky silné. Malé oči jsou šikmo uložené a mají mandlový tvar. Zbarvení by mělo být tmavě oříškové. Zrcadlit by měly klidný a zdrženlivý výraz. Široko nasazené uši mají tvar trojúhelníku. Směrem ke špičce jsou zaoblené a tenké, celkově vysoko nasazené. Krk je dlouhý, oválný, štíhlý, ale přesto silný. Trup je obdélníkový, silný a vykazuje sílu, pohyblivost a vytrvalost. Hrudní koš je silně vyvinut, břicho je vtažené. Ocas je hluboko nasazen a u kořene je silný. Těsně přiléhá ke končetinám a postupně se zužuje směrem k velmi tenké špičce. Kůže těsně přiléhá k tělu, je odolná a pohyblivá, růžového zbarvení. Srst je hustá a velmi jemná, krátká. Existuje varianta s polodlouhou srstí – ta vykazuje odlišnou drsnost a délku srsti. Přípustné jsou všechny barvy. Kohoutková výška u psů je 62-70 cm, u fen pak 60-68 cm.
Péče a životní podmínky
Španělský galgo potřebuje hodně pohybu. Bude skvělým společníkem pro dlouhé procházky a výlety. Pokud není lovecky využíván, dopřejte mu nějaký sport. V dostizích sice nikdy nevyvine stejnou rychlost jako greyhound, ale potěší ho například coursing, kde se může vydovádět a vybít svou energii. Není to pes vhodný k celoročnímu pobytu venku v kotci. I když se jedná o větší plemeno, je vhodný do bytu, protože se snadno přizpůsobí prostředí i chodu domácnosti a zvyklostem rodiny. Dokonce někteří jedinci dávají přednost lenošení. Je to hodně společenské plemeno, které vyžaduje dostatek kontaktu s rodinou a také velmi uvítá psí společnost. Péče o srst není náročná. Postačí občasné vyčesání, aby se odstranily uvolněné chlupy. Základem péče by pak měla být pravidelná kontrola drápků a uší.
Zdraví
Španělský galgo není zatížen genetickými nemocemi. Stejně jako jiná chrtí plemena může mít špatné reakce na některé léky nebo anestetika. Proto je vhodné, aby byl do veterinární péče svěřen odborníkovi, který tyto chrtí odlišnosti zná. Stejně jako u jiných velkých plemen může docházet u galga k torzi žaludku. Jako prevence je vhodné rozdělení denní krmné dávky na dvě menší porce a zajištění klidu po jídle.
Krmení
Španělský galgo uvítá kvalitní stravu. Pokud máte dostatek prostorových i časových možností, je tu pro vás možnost BARFování. Návrat k přirozené stravě je pro psy velmi vhodný, ale pro majitele náročný. Je potřeba se naučit správně sestavit denní krmnou dávku tak, aby v ní nic nechybělo. Důležitý je nejen správný poměr bílkovin, tuků a cukrů, ale také vitaminů a minerálních látek. Dnes jsou v prodeji různé doplňky stravy, které pomohou krmnou dávku vybalancovat a doplnit to, co by v ní mohlo chybět. Druhá potíž je v dostatku skladovacího prostoru, aby bylo možné jednotlivé dávky a suroviny vhodně uchovávat. Pokud by bylo toto řešení nad vaše síly, nezoufejte. Dnešní výrobci granulí přicházejí s kvalitními produkty, ve kterých váš pejsek dostane vše, co potřebuje. Určitě vybírejte z kvalitních značek, které mají ve složení hodně masa, zeleniny a ovoce. Naopak nežádoucí jsou obiloviny (v nadměrné výši) a různá ochucovadla a barviva. Zpestřit jídelníček pak můžete konzervou, pokud nebude mít pejsek citlivé trávení a sednou mu. Jak již bylo zmíněno, důležité je rozdělení denní krmné dávky alespoň na dvě menší porce.
Platební metody
