Plemena psů 🐶

Na rozdíl od jiných ras, které vznikly křížením dvou nebo více plemen, je naháč považován za přírodní plemeno, které je pravděpodobně výsledkem spontánní genetické mutace. Po celá staletí bylo toto plemeno formováno pouze přirozeným výběrem, nikoli lidskou manipulací.

Z archeologických nálezů je zřejmé, že naháči se v Mexiku vyskytují po dobu více než 3000 let. Byli to posvátní psi Aztéků, ale také Toltéků a Mayů. Mexický naháč byl považován za zástupce boha Xolotla. Jeho úkolem bylo bezpečně převést duši mrtvého přes podsvětí do místa věčného odpočinku. Aztékové vnímali tohoto psa jako dar od boha, protože v době nemoci zahříval svého pána svým horkým tělem a pomáhal i při léčení některých nemocí například revmatismu, astmatu a nespavosti. Mimo to byli Xoloiti hojně využíváni při náboženských rituálech a sloužili jako obětní psi. K jejich ještě větší smůle bylo jejich maso shledáno velmi chutným. V Mexiku bylo dlouhou dobu považováno za delikatesu a běžně se podávalo i v restauracích. Mexičané maso naháčů konzumovali až do roku 1940, kdy se tento pes stal součástí státního znaku. Tehdy byla konzumace Mexického naháče zakázána a je trestána podle zákona. Dnes je v Mexiku tato rasa považována za národní dědictví.

V Americe bylo plemeno poprvé uznáno organizací AKC v roce 1887. Po počáteční vlně zájmu však popularita plemene klesala a snižoval se počet chovných jedinců. Zájem o chov opadl natolik, že AKC v roce 1959 odhlásila naháče ze svého registru. Nějakou dobu se Mexický naháč pohyboval na hranici vyhynutí, než jej zachránili skalní příznivci, kteří obnovili chov a přivedli tuto rasu opět k životu. V důsledku toho americká kynologická organizace AKC přijala v roce 2011 Mexického naháče znovu zpět do svého registru.

Do Evropy se naháči dostali po objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem. V České republice je několik chovatelských stanic, které chovají bezsrstou variantu Mexického naháče, která je celosvětově více známá než osrstěná verze. V současnosti lze výskyt tohoto plemene obrazně charakterizovat někde mezi raritou a popularitou.

Mexický naháč je klidný, přátelský pes, rezervovaný vůči cizím lidem, ale pozorný ke své rodině. Obvykle si vybere jednu osobu, která je pak jeho oblíbencem, ale to mu nebrání v náklonnosti vůči zbývajícím členům domácnosti. Dospělí psi jsou velmi klidní a tiší, takže jsou ideální k chovu v bytě, ale štěňata do dvou let jsou naopak velmi hlučná, aktivní a mohou být až destruktivní, pokud nemají dostatek vhodné zábavy. S dětmi vychází zástupci této rasy skvěle. Mají je rádi a rádi si s nimi hrají. Nechají si skoro všechno líbit a snesou ledajakou dětskou hru. V případě, že se hra opravdu vymkne kontrole, nikdy na svou obranu neútočí, ale stáhnou se do ústraní. Mexický naháč potřebuje důslednou výchovu bez násilí, aby věděl kdo je pánem a kde jsou hranice. Pokud výcvik zanedbáte bude si s vámi dělat co chce a může být přímo nezvladatelný.

Bezsrstá i osrstěná varianta se může vyskytnout ve všech barvách. Psi mohou být jednobarevní nebo flekatí, či skvrnití. Nejčastější barva je černá, šedočerná, břidlicová, jantarová a bronzová. U bezsrsté variety chybí srst úplně nebo téměř úplně. Tělo je pokryto hladkou a jemnou kůží, která je na dotek teplejší než u osrstěných jedinců. Mexický naháč má vyvážené, elegantní, štíhlé proporce. Hlava je úzká, štíhlá a plynule se zužuje směrem k čenichu. Oči jsou středně velké, mandlového tvaru s inteligentním výrazem. Středně dlouhý krk je mírně klenutý. Hrudník je dlouhý, s dobře klenutými žebry a hezky osvalený. Končetiny jsou dlouhé a štíhlé. Dlouhý, tenký ocas se ke špičce zužuje. Bezsrstá i osrstěná varianta má stejné proporce i charakter. V závislosti na velikosti (trpasličí, malá, standardní) dosahuje plemeno v dospělosti výšky 25-60 cm a váhy 4-14 kg.

Naháči mají minimální nároky na pohyb. Krátká chůze jim zcela postačí, ale pokud můžete, berte psa sebou, protože špatně snáší odloučení. Mexičtí naháči potřebují ochranu před sluncem i chladem. V podstatě by se jim mělo dostávat stejné péče, jaká je nutná pro lidskou pokožku. Za slunečného počasí je zapotřebí použít po celém těle opalovací krém. V chladném počasí je nezbytné použití oblečků a svetrů pro psy, za deště jsou vhodné pláštěnky. V našich klimatických podmínkách jsou Mexičtí naháči určení pouze k celoročnímu chovu v bytech.

Mexický naháč vznikal přirozeným výběrem po tisíce let, proto je toto plemeno velmi zdravé a není náchylné k různým zdravotním problémům jako jiné psí rasy vyšlechtěné lidským úsilím. Nezbytná je správná péče a ochrana kůže. Pokud je nesprávná nebo zanedbávána, mohou se vyskytnout kožní problémy, spáleniny od slunce nebo akné. Gen způsobující ztrátu srsti je dominantní a je zvláštní, že má souvislost s chrupem, který je téměř vždy nekompletní, což ale nijak neovlivňuje schopnost psa jíst.

Naháči nejsou pracovní psi, ani běžně nevyvíjejí žádnou náročnou aktivitu. Proto ani nepotřebují žádné speciální krmivo nebo výživu. Doporučuje se kvalitní suché krmivo, rozdělené do dvou denních jídel. Druh krmiva závisí na věku a úrovni aktivity psa. Volte množství krmiva podle potřeb svého psa tak, aby jste ho zbytečně nepřekrmovali a nedocházelo k tloustnutí a obezitě.

Odkaz na oficiální klub plemene v ČR