Základem pro spokojeného a sebevědomého psa je včasná socializace. Nebojte se brát štěňátko ven jen proto, že je malé. Má nožky stejně jako labrador od vedle. Nechte pejska pěkně ťapkat po svých, nasát místní pachy a poznávat okolí. Stačí pouze přizpůsobit délku procházek aktuálnímu věku, aby nedošlo k přetížení pohybového aparátu.
Čím více budete štěňátko v raném věku seznamovat s různými situacemi a podněty, tím méně se jich bude v budoucnu bát (= štěkat na ně nebo utíkat od nich). Berte s sebou štěňátko zkrátka všude, kam vás napadne. Přeprava malého psa je daleko snazší než cestování s velkým, takže žádné výmluvy. Dobře socializovaný pejsek nebude štěkat po cizích lidech, vrčet na neznámé psy nebo divoce reagovat na každou radostnou událost.
Nedovolte malému pejskovi to, co byste nedovolili velkému
Zkusme to následovně – nedovolte malému pejskovi to, co byste nedovolili velkému. Vrčí na vás, jakmile mu chcete vzít misku s jídlem? Ohání se po vás, jakmile se chystáte ostříhat drápky? Skáče radostí po návštěvách? Zakročte a nenechte ho prosadit si svou. Později se může stát, že se k misce přiblíží jiný pes, packy bude muset vyšetřit veterinář nebo pes skočí po malém dítěti. Naučte pejska sebekontrolu, zvykněte na manipulaci a nastavte jasná pravidla a pevné hranice, které se nebudou překračovat. Ulehčí vám to vzájemné soužití.
Další věc, kterou se vyplatí trénovat už od štěněte, je naučit psa být o samotě. Separační úzkost není bohužel nic neobvyklého a kromě vás a vašeho pejska může obtěžovat taky vaše sousedy. Malí pejsci mohou být zvyklí trávit se svými majiteli spoustu času, zvlášť pokud máte dog friendly office nebo pracujete z domova. Pokud jsou najednou sami, tak jsou ve stresu, ničí věci a štěkají. Trénujte proto krátké odchody i v době, kdy pejsek nezůstává doma sám.
Respektujte psí komunikaci
Snažte si všímat a nepřehlížet signály stresu a nepohodlí, protože „Malý pes přece nic neudělá“. Nenuťte pejska do mazlení, když je mu to nepříjemné. Netrvejte na interakci s jiným psem, když z ní ten váš sám odchází. Nenaklánějte se k pejskovi shora, může to vnímat jako hrozbu a bát se. Respektujte psí komunikaci, kterou se vám snaží sdělit svůj názor na danou věc, a učte správné zacházení se psy také své děti.
Myslete také na krmnou dávku. Malého psa stejně jako velkého může trápit nadváha. Sledujte proto jeho hmotnost, výraznost žeber a styl pohybu. Pozor na překrmování, zvláště pokud trénujete a používáte k odměňování pamlsky. Pamlsky vždy započítejte do celkového denního příjmu a snižte dávku granulí. Malý pes představuje také pěkné klubko energie, proto neomezujte fyzické ani mentální vyžití jen proto, že je malý. Znuděný pes je nešťastný a mnohdy destruktivní. Najděte si společnou aktivitu, která vás bude bavit. Procházky, hry, trénování povelů nebo sport, třeba agility nebo hoopers.
Malý pes má nepochybně jisté výhody. Nižší výdaje, pohodlnější cestování a snadnější přemlouvání, kdo vám psa pohlídá. Nesmíme ale zapomínat, že je to pořád pes a ne hračka. Potřebuje socializaci, základy výchovy a jasná pravidla stejně jako velký pes, ať už je roztomilý sebevíc. Správně vychovaný pes bude úžasný společník na několik let, proto tomu pojďme naproti a nehledejme výmluvy, proč to není potřeba.
Platební metody
