Historie
Historie lucernského honiče je opravdu dlouhá, kořeny jsou doložitelné až do keltských dob, mnoho materiálů se dá dohledat i z let středověku. Jde o vynikajícího lovce, honiče, není tedy divu, že byl stěžejní v oblasti lovu. Je vytrvalý, silný, oddaný, se skvělým čichem. Nejčastěji byl jeho kořistí zajíc, dokáže si ale poradit i s podstatně větším zvířetem v podobě divokého prasete. Je i velmi dobrým barvářem v dohledávání po nástřelu. Život po boku lovců a myslivců z něj udělalo sportovně založeného psa, který je pro dnešní aktivní rodiny dokonalým parťákem. Ne v každé době mělo toto plemeno na růžích ustláno. Koncem 19. století hrozil jeho zánik. Naštěstí v roce 1903 vznikl klub švýcarských honičů, až počátkem 20. století vznikaly kluby pro samostatná plemena těchto honičů. V dnešní době je lucernský honič rozšířen především ve Švýcarsku a Francii. Najdeme ho téměř v každé zemi, ale kupříkladu u nás v České republice se vyskytuje pouze pár jednotlivců.
Chování a temperament
Lucernský honič je aktivně založený pes, který bez pohybu nemůže žít. Je zvyklý trávit čas ve společnosti pána, ale dokáže vydržet přes den sám, pokud mu po svém návratu dopřejete dostatek pohybu a zaměstnání. Rád s vámi půjde na procházku, na túru, nevadí mu běh u běžek nebo kola, pokud nejde o závodní tempo. Zvládne prakticky vše, co bude spíše volnějšího tempa i s delším trváním. Vysoce aktivní věci, jako je coursing, mu nevyhovují. Stejně tak se nehodí na agility nebo dogfrisbee. Myslete ale na to, že při výcviku vyžaduje důslednost. Vyhněte se drilu a nátlaku, snadno se pak tento pes stane velmi plachým. Platí ale, že co se naučí, to rychle přijme za své, můžete se na něj pak kdykoliv spolehnout. Říká se, že jeho povaha je stejně ušlechtilá jako jeho vzhled. Jde skutečně o milé a klidné plemeno, temperamentní, přátelské a oddané. Nicméně pokud s ním budete aktivně pracovat, vždy bude vášnivě zapálené pro věc. Zajímavostí lucernských honičů je, že při lovu zvěř ji ženou, přímo neloví, navíc při tomto hlásí velmi hlasitým, hlubokým a nezaměnitelným hlasem.
Vzhled
Tento honič spadá do středně velkých plemen. Psi dorůstají výšky 49 až 59 cm, feny 47 až 57 cm. Hmotnost v dospělosti dosahuje až k 20 kg. Na první pohled je patrný čtvercový tvar těla, který svědčí o síle a vytrvalosti. Hlava je suchá, nese velké svěšené uši, které jsou hlavním poznávacím znakem. Čenich je dlouhý, s výraznou a dobře vyvinutou nosní houbou. Krk je také dlouhý, dobře vyvinutý i osvalený, hřbet je pevný a rovný, hřbetní linie mírně klesající. Ocas je nasazený v prodloužené linii zad, je středně dlouhý a ke konci se zužuje. V klidu je svěšený, v akci se zvedá do výše zad. Končetiny jsou silné, svalnaté, lokty přiléhají k hrudníku. Kůže je pružná, přiléhá k tělu a netvoří kožní převisy. Celkově tělo působí elegantně, harmonicky. Srst je hladká, krátká a přiléhavá, na hlavě je velice jemná a hebká. Zbarvení lucernského honiče je modré, jde o směs černé a bílé barvy srsti, která je skvrnitá s černým sedlem nebo černými plotnami, nad očima je světlé pálení, které se vyskytuje i na hrudi, na nohou a okolo konečníku. Dovolen je i černý plášť.
Péče a životní podmínky
Pokud je lucern na něco nenáročný, tak je to právě péče. Jde o psa, který potřebuje práci, aktivitu, hodně se pohybovat venku. Ruku v ruce s tím jde tedy i základní péče o kožíšek, ale opravdu jen základní. Občas pročesat, v případě potřeby umýt. Dobře se mu žije doma, ve společnosti jeho rodiny. Je to pes, který nemá podsadu, proto v zimě mnohdy ocení i lehký obleček a nehodí se pro ubytování do boudy na zahradě. Když už nechcete pejska přímo v domě, zařiďte mu ubytování alespoň v garáži nebo v jiné části domu, kde nebude příliš chladno.
Zdraví
Lucernský honič je zdravé a nepřešlechtěné plemeno, doposud nejsou známy žádné choroby či vady, ke kterým by měl sklony. Jediné, čemu je dobré věnovat zvýšenou pozornost, jsou uši. Jako u jiných plemen, dlouhé a svěšené uši jsou náchylnější k zánětům, drží se v nich po koupání voda a mohou se zapařit. Takže ouška kontrolovat a občas preventivně čistit vhodným roztokem nebo fluidem.
Krmení
Jak je z charakteristiky plemena patrné, jde o aktivního a svalnatého psa. Proto je nutné dbát na kvalitu krmiva. To je základem zdravého života. Kvalitní krmivo v pravidelném přísunu dvakrát denně. Ať už zvolíte kupované granulované krmivo anebo chcete sami každou porci připravovat doma, dbejte na fakt, že základem musí být kvalitní bílkovina, ideálně živočišného původu. Dobrá bílkovina je ideální zdroj především pro rozvoj a udržení tolik potřebného svalstva. Energii dodá rýže, brambory nebo amarant. U doma připravovaného krmiva nezapomeňte hlídat správnou dávku vitaminů a minerálů, omega kyselin a vlákniny. Pokud nechcete jít cestou hledání a zkoušení, poraďte se se svým chovatelem, který vám jistě rád a ochotně s výběrem krmiva pomůže a doporučí již vyhovující variantu. Samozřejmostí je nepodávat krmivo těsně před aktivitou a neprodleně po ní. Miska s čistou vodou musí být k dispozici neustále.
Odkaz na oficiální klub plemene v ČR: