Do oka mi padla přesně tato - šedobílá, obdélníková, na pohled nevýrazná Trixie T-Camp MobileKennel. Má totiž jednu obrovskou výhodu, kterou jsem přesně hledala. Je lehká. A tím myslím opravdu lehká (nebo alespoň tak, jak to látková bouda pro psa maximálně dovoluje). Hlavní rozdíl je ten, že přepravka Trixie nedisponuje hliníkovými rámy pro větší stabilitu jako většina kennelek, a tak zde není nic, co by jí přidalo na váze. A když k tomu připočtete praktický vak s uchem přes rameno, nic vás v cestě nezastaví.
Jak se s přepravkou cestuje?
Ne že by to byl můj záměr, ale zvládla jsem s ní (a Ragim) doběhnout blížící se autobus. Asi tak bych to shrnula. Popruhy na rameni dobře drží, kennelka moc neváží, a tak nám cestování příliš neznepříjemňuje. Myslím, že jsem celkem obstojně a bez větší ostudy zvládla v jedné ruce psa, přes rameno druhé ruky kennelu a na zádech přeplněný batoh. Žádnou újmu nám, kolemjdoucím ani nabitému dopravnímu řetězci jsme nezpůsobili. Člověk se musí mít sice trošku na pozoru, když se otáčí v odpoledním narvaném metru, ale jinak to jde.
„Proč s sebou vždy nosíš tolik věcí?”
Co mi nešlo až tak přirozeně, jak jsem očekávala, bylo skládání kennelky. Jelikož zde nejsou hliníkové rámy, které by se do sebe snadno zacvakly, je potřeba kennelku z obou bočních stran téměř po celém obvodu zazipovat. To může vyžadovat trochu zručnosti, ale věřím, že si tuto dovednost po pár pokusech osvojíte stejně jako já.
Praktické vychytávky kennelky
Jakmile jsem kennelku poprvé uviděla složenou, překvapilo mě, kolik variant zastínění nabízí. Tři ze čtyř stran se dají kompletně zakrýt a pejsek tak nevidí ven. Kennelku využívám především jako odpočinkové místo v průběhu tréninku nebo mezi nimi. Potřebuji, aby v ní měl Ragi co nejvíc soukromí a nabral síly na další běhání, tudíž mi tato její vlastnost velice hraje do karet. V opačném případě, kdy je pozorování všeho kolem povoleno, stačí krycí okénka vyrolovat a zachytit suchým zipem. Jako většina kennelek má i tato dva odzipovatelné vchody (jak na kratší, tak na delší straně), které lze taky vyrolovat a nechat tak pejskovi volný průchod, což můžete využít například na cestách, doma nebo na zahradě.
„Když máma řekne spát, tak spát! Dostanu za to pamlsek?”
Příjemnou vychytávkou, kterou jsem využila při přenášení kennelky na krátké vzdálenosti (například z chatky na tréninkový plac), je držadlo na stříšce. Boudička je lehká (ano, ještě to párkrát zopakuji), a tak se i za vrchní držadlo dobře přenáší. Samozřejmě bez psa uvnitř, ale věřím, že by tento hazard nikdo nepokoušel. Pro odložení pamlsků, tatranky nebo placaté hračky poslouží dvě boční kapsy. Pejsci potřebují pohodlí, to je jasné, a tak nechybí měkká vyjímatelná podložka, která má také jeden velmi příjemný bonus. Její potah jde sundat, takže není nutné prát celou podložku, ale pouze tento zaťapkaný kus látky.
„Nevím, o jakých špinavých packách mluvíš. Do té kaluže jsem lézt neměl?”
Je přepravka Trixie vhodná pro každého?
Ragi má své bouřlivé období už za sebou, proto bych tuto kennelku doporučila pro pejska, který už ví, že se v ní odpočívá a nelumpaří. Pes by měl být naučený, že kennelka není místem pro soutěž o přežití s cílem dostat se ven zuby nehty. Přepravka Trixie není tak stabilní jako jiné přepravky díky absenci pevných hliníkových rámů, proto není příliš vhodné, aby se v ní pes učil kotrmelce.
„Ty víš, že tam lezu rád. Kdy bude další trénink?”
Pro Ragiho jsem zvolila Trixie T-Camp MobileKennel velikost 4 s rozměry 55 x 65 x 80 cm (šířka, výška, délka) a myslím, že je tak akorát. Pohodlně se v ní rozvalí, postaví i otočí. Pokud máte doma taky nevyčerpatelný zdroj barevných chlupů jménem australský ovčák, můžete popřemýšlet nad touto velikostí.
Shrnutí
+ lehká a snadno se přenáší
+ obal s popruhem přes rameno
+ vnitřní podložka se snímatelným potahem
+ háčky pro upevnění kennelky do země
- škoda, že obal nedisponuje také držákem přímo do ruky
- méně stabilní než ostatní typy s pevnými rámy uvnitř
- nelze ji příliš využít jako odkládací stoleček
Foto: Kateřina Černická
Platební metody
