Lapinporokoira 🐶

Historie

Lapinporokoiru (laponského ovčáka) vyšlechtili Sámové neboli tehdejší obyvatelé severní Evropy. Hlavním využitím tohoto plemene bylo hlídání sobů a pomoc při jejich přesouvání. Nejednalo se o ustálený typ, jednotlivé pejsky spojoval především krátký, přiléhavý kožíšek a mrštná postava. Do chovu plemene tvrdě zasáhla druhá světová válka. Chovu se totiž věnovalo jen málo lidí a mnoho jedinců i chovatelů bylo bohužel zabito. Zbylo jen několik málo jedinců, proto byli posléze původní psíci kříženi s karelskými medvědími psy. Coby samostatné plemeno byla lapinporokoira uznána roku 1966. V tomto roce bylo jako samostatné plemeno uznána i lapinkoira, která je u nás v Česku rozšířenější. V září 2021 byl odchovaný historicky první vrh lapinporokoir v ČR.

Chování a temperament

Tito poslušní, klidní, inteligentní a přátelští hafíci jsou obdivováni především pro svou energii a nadšení. Jedinci bývají velmi oddaní. Zkrátka se jedná o typické psí společníky, kteří se často váží na svého majitele nebo rodinu. Samotu zrovna nemusí. S dětmi vychází dobře a nejsou vůči nim agresivní. Bývají loajální a ochranitelští, což je dělá výbornými strážci domácnosti.

Přestože byla vyšlechtěna pro lov o samotě nebo v páru, je schopná naučit se pracovat ve skupině jiných psů a vycházet s nimi. Vztah s jinými zvířaty ale u tohoto plemene bývá poměrně složitý.

Vzhled

Lapinporokoira je dobře osvalený pes, který se velikostně řadí mezi střední plemena. Dospělí jedinci mají obvykle výšku v kohoutku mezi 43 cm (u fenek) až 54 cm (u psů). Hlava je přiměřeně velká, poměr délky mozkovny a čumáku je 1:1. Uši jsou vztyčené, stop viditelný, ale ne příliš výrazný. Oči má kulaté s oříškovými duhovkami, bělmo není viditelné, obočí bývá vyznačené. Krk je krátký, nasazený na dlouhý hřbet. Ocas má dlouhý, od kořene směrem ke špičce se zužuje. Nohy jsou úměrně dlouhé k tělu, dobře osvalené a zakončené kulatými tlapkami. Kožíšek je přiléhavý, v různých délkových variantách a na dotek hebký. Mívá různá zbarvení, nejčastější bývá černé, tmavě šedé, liščí nebo hnědé. Celkově má lapinporokoira robustní a atraktivní vzhled, který odráží jeho pracovní původ v severních arktických podmínkách. Tito psi jsou dobře přizpůsobeni chladnému počasí a mají charakteristickou hustou srst, která jim pomáhá přežít v těchto podmínkách. 

Péče a životní podmínky

Péče o krásný kožíšek lapinporokoiry není náročná, v období línání je však třeba pravidelné kartáčování. Zapomínat se nesmí ani na kontrolu drápků, které je potřeba zastřihávat. Protože je toto plemeno velmi aktivní, potřebuje pravidelný pohyb. Doporučují se dlouhé procházky, běhání nebo hraní venku. Lapinporokoiry se tak stanou skvělými společníky především pro ty páníčky, kteří se věnují outdoorovým aktivitám typu turistika nebo běh.

Zdraví

Lapinporokoira může být náchylný k dysplazii kyčelního kloubu, jež může způsobit bolest a omezenou pohyblivost. Důležité je dbát na vhodné cvičení a výživu, aby se minimalizovalo riziko této potíže. Je důležité pravidelně navštěvovat veterináře a provádět preventivní zdravotní prohlídky, aby se zachytily případné problémy již v raných stádiích. Zdravá strava, dostatek cvičení, péče o kožíšek a zoubky jsou také klíčové pro udržení zdraví vaší milované lapinporokoiry. Laponský ovčák se průměrně dožívá 11 až 12 let. 

Krmení

Určitě pro svého Laponce vybírejte kvalitní krmivo, které je určeno středním plemenům pejsků. Vždy se podívejte na složení, v němž by mělo být na prvním místě zastoupeno maso. Naopak obiloviny by neměly být v krmivu zastoupeny vůbec, případně minimálně. Pejska určitě potěší, když mu občas přilepšíte baštu o kapsičku anebo třeba paštiku. A samozřejmě jako každý hafík, i tento psí fešák ocení jako odměnu kvalitní pochoutky. Druhým způsobem krmení je BARF. Při takovém druhu stravování psa ale musíte dbát na to, aby bylo správně vyvážené a mazlíčkovi se dostala veškerá potřebná výživa.