Historie
Lancashirský patař je plemeno pocházející z Anglie. Vznikl v severozápadním Walesu v hrabství Lancashire v 70. letech 20. století. Plemeno vzniklo křížením welsh corgiho a manchesterského teriéra, kdy se tato plemena potkávala na trzích. Plemeno se využívalo především jako pomocník při práci s dobytkem. Psi popoháněli stádo kousáním do pat, odtud pak vznik jejich název „pataři“. Velice úspěšní byli také v boji s hlodavci. Rozšířené bylo toto plemeno především v oblasti Ormskirk, proto je možné plemeno znát i pod názvy ormskirský teriér nebo ormskirský heele (patař). V období mechanizace výrazně poklesly počty těchto psů, až málem došlo k jejich vymizení. Naštěstí se našlo několik nadšenců, kteří se postarali o přežití plemene. V roce 1978 byl založen Lancashire Heeler Club, který sdružoval tyto nadšence a chovatele. Klub stanovil standard plemene a registr. Plemeno bylo uznáno v Kennel Clubu a později bylo také uznáno za ohrožené plemeno. V roce 2016 bylo prozatímně uznáno FCI. Je opravdu vzácné, na celém světě se jejich počty pohybují okolo 4 600 jedinců, z čehož jich v České republice máme pouze šest. Vzhledem k velké příbuznosti v tomto plemeni se ročně narodí jen velmi málo štěňat.
Chování a temperament
Lancashirský patař je plný energie. Je ostražitý, aktivní, přátelský, hravý a inteligentní. Velmi dobře se cvičí a rychle chápe, co je po něm žádáno. Díky svému temperamentu je vhodný pro zkušenější majitele, kteří žijí aktivním životem. Ke své rodině je velice loajální a milující. Na ulici je přátelský ke všem kolemjdoucím, ale pokud mu někdo cizí vleze na území, umí být i agresivní. Je opravdu ostražitý a má skvělý přehled o tom, co se kde šustne. K dětem je přátelský, ale jejich společný čas musí být pod dozorem dospělé osoby. S dalšími domácím zvířaty se snáší dobře, ty menší ale může shánět do skupin, protože svůj instinkt prostě nezapře. Dobře vychází i s jinými psy, ale může se projevovat dominantně, což může vést ke společné šarvátce.
Vzhled
Je to malé, zato velmi energické plemeno. Délka těla je asi o 2,5 cm delší než výška v kohoutku. Lebka je mezi ušima plochá a široká, směrem k očím se zužuje. Stop je mírný. Nosní houba je černá nebo hnědá, podle barvy srsti. Čenich se směrem k nosní houbě zužuje. Oči mandlového tvaru jsou posazené daleko od sebe. Jsou střední velikosti a tmavého zbarvení. V případě hnědé srsti může být barva očí i světlejší. Uši jsou pozorně nadzvednuté nebo vzpřímené. Krk je středně dlouhý, dobře spojený s plecemi. Horní linie hřbetu je pevná a vodorovná, bedra jsou krátká a hrudník je dlouhý s dobře klenutými žebry. Ocas je vysoko nasazený a také vysoko nesený, nad hřbetem může být v mírné křivce. Srst se skládá z jemné a krátké podsady a silné a pevné krycí srsti, která je odolná proti vlivům počasí. V zimě se může kolem krku vytvářet mírná hříva. Zbarvení je povolené černé s pálením nebo játrově hnědé s pálením.
Péče a životní podmínky
Péče o lancashirkého pataře není nijak náročná. Co se týče srsti, líná asi dvakrát do roka, tehdy je potřeba srst častěji vyčesávat. Během roku postačí odstranění uvolněné srsti a nečistot kartáčem nebo rukavicí. Pokud se pejsek koupe, je potřeba dbát na důsledné vysušení podsady, v opačném případě mohou vznikat plísňové nebo bakteriální problémy. I když má srst odolnou vůči vlivům počasí, není toto plemeno vhodné k celoročnímu pobytu venku. Spokojený může být i v malém bytě, pokud dostane denně dostatek prostoru k vybití energie. Denně by měl strávit alespoň hodinu nějakou sportovní aktivitou. Vhodný je pro agility, flyball, ale i pro delší procházky nebo jako společník při běhu. Pokud bude mít k dispozici zahradu, je potřeba ji řádně zabezpečit proti útěku.
Zdraví
Jedná se o poměrně zdravé plemeno. Z onemocnění, která se mohou vyskytnout, se jedná o CEA, luxaci oční čočky, luxaci čéšky nebo absenci zubů. Při uchovnění je potřeba dbát na to, aby jedinci měli na tato onemocněné negativní výsledky. V případě, že se jedná o přenašeče, musí být pářen se zdravým jedincem, nikoliv s přenašečem, kdy by vznikla nemocná štěňata.
Krmení
Každý pejsek si zaslouží kvalitní potravu. V dnešní době je způsobů, jak jí dosáhnout, hned několik. Nejjednodušší na čas i vědomosti majitele jsou granule. Ty jsou komerčně vyráběné tak, aby obsahovaly to, co pejsek ke spokojenému životu potřebuje. Značek je na trhu nepřeberné množství, takže si každý jistě přijde na to své. Jen je potřeba vybírat kvalitní granule s vysokým obsahem masa a nízkým, nebo nejlépe nulovým, obsahem obilovin. V kvalitních granulích také nenajdete žádná dochucovadla nebo barviva. Další možností je BARF – jedná se o doma připravovanou, přirozenou stravu. Tato možnost je vhodná pro majitele, kteří se v oblasti psí výživy vyznají a mají dostatek času a místa na přípravu a uchovávání jednotlivých porcí. Denní krmná dávka musí být vyvážená na obsah bílkovin, sacharidů a tuků a musí obsahovat dostatek minerálních látek a vitaminů. V tom mohou pomoci různé doplňky stravy, kterých je na trhu také mnoho. Do krmiva je možné přidávat další doplňky, například řasu na péči o zuby nebo kloubní výživu.