Historie
Kavalír King Charles španěl je poměrně nové plemeno, přestože obliba malých španělů sahá hlouběji do historie. Trpasličí španělé se po staletí těšili přízni šlechty a byli oblíbenými psy především u dam. Můžeme je společně vidět na mnoha obrazech van Dycka, Rubense nebo Tyziana. Jejich nadšenými chovateli byli například Marie Stuartovna, král Karel I. a Karel II. V průběhu 18. století ovlivnila chov psů móda malých kulatých hlav a krátkých čenichů, což mělo za následek vznik nového, velmi podobného plemene King Charles španěla. Nová módní vlna dostala Kavalír King Charles španěla na pokraj vyhynutí. Navzdory módě pokračovali vévodové z Marlborough na svém sídle v Blenheimu s chovem původních, hnědobílých španělů s dlouhým čenichem. Dodnes je toto barevná kombinace nazývána blenheim. Na konci 19. století chtěli angličtí chovatelé obnovit původní typ španěla s dlouhým čenichem, zobrazovaného na starých obrazech. Byla nabídnuta odměna 25 liber tomu, kdo na výstavě předvede psa nejvíce se podobajícího psům chovaným za časů krále Karla II. Odměna byla vyplacena až v roce 1928. Stejného roku byl vypracován standard plemene. Po letech práce byl konečně v roce 1945 Kavalír King Charles španěl uznán jako samostatné plemeno. Do Ameriky byli první zástupci tohoto plemene převezeni v roce 1940, ale oficiálního uznání se rase dostalo až v roce 1995. U nás se Kavalír King Charles španělé chovají od roku 1975.
Chování a temperament
Pokud zrovna nesedí na klíně, nebo neleží na pohovce, má Kavalír King Charles španěl rád turistiku a psí sporty jako agility, flyball, dogdancing, frisbee nebo psí poslušnost (obedience). Na nově příchozí může Kavalír štěkat, ale vzhledem k jeho přátelské povaze to není dobrý hlídač. V interiéru se chová klidně a je vhodný i pro seniory, na procházkách je aktivnější a občas se v něm mohou projevit lovecké pudy. Pak si rád prožene nějakého ptáka nebo veverku. Na kočky v domácnosti si zvykne, obzvláště pokud je s nimi od štěněte.
Vzhled
Kavalír King Charles španěl je malý, elegantní pes s bystrým a přátelským výrazem. Má dlouhou, hedvábnou srst bez kudrn. Přípustné jsou barevné variety black and tan, ruby, blenheim nebo trikolor. Hlava poměrem odpovídá tělu, oči jsou tmavé a kulaté, dlouhé uši jsou vysoko posazené a svěšené. Středně velký hrudník má dobře klenutá žebra. Kupírování ocasu bylo zrušeno a je ponecháván v přirozené délce. Plemeno má kohoutkovou výšku 30-33 cm a v dospělosti dosahuje váhy 5,4-8 kg.
Péče a životní podmínky
Kavalír King Charles španěl je společenský pes, který vždy vyrůstal v domech ve společnosti lidí. Vždy vyhledává kontakt s lidmi a na jejich společnosti je takřka závislý. Pokud ho necháte dlouho osamoceného doma nebo na dvorku, bude se s tím obtížně vypořádávat. Je to pes vhodný do bytu, protože v interiéru se chová klidně, má rád komfort a rád se válí na gauči. Naopak venku dokáže být velmi aktivní a hbitý. Kavalír King Charles španěl má dlouhou, hedvábnou srst, která se však poměrně snadno udržuje. Srst se nestříhá ani netrimuje, stačí ji pouze pravidelně pročesávat pomocí kartáče a koupat v případě potřeby. Zuby je vhodné čistit dva až třikrát týdně, aby se odstranily nahromaděné bakterie a zabránilo se nepříjemnému zápachu z úst. Nutná je pravidelná kontrola a čištění uší, aby se včas odhalily ušní infekce a záněty zvukovodu.
Zdraví
Kavalír King Charles španěl nemá žádné specifické nemoci, ale i u tohoto plemene se občas vyskytují některé nemoci. Mezi ně patří například Endokardióza, Syringometrie, Suchá keratokonjunktivitida, Dysplazie kyčelního kloubu nebo Luxace pately. Kavalíři mají také sklony k ušním zánětům a občas se může vyskytnout vrozená hluchota nebo progresivní ztráta sluchu vedoucí k úplné hluchotě.
Krmení