Historie
Na Kanárských ostrovech žila dříve dvě původní plemena psů. Lehčí psi, kteří byli využívání pro lov zvěře a králíků, byli označováni jako „podenco“ a těžké, molossoidní plemeno, tzv. „majonero“, kteří byli využívání jako hlídací, dobytkářské a zápasící plemeno. Právě křížením majonerů s dovezenými molossoidními psy vzniklo nové plemeno - kanárská doga. Původním využitím těchto psů byly především, stejně jako u jejich předchůdců, psí zápasy. Roku 1940 byly psí zápasy zakázány a plemeno se tak ocitlo na pokraji vyhynutí. Roku 1960 obnovil jejich chov veterinář Dr.Carl Semencic. V jeho snažení pokračovala od roku 1982 organizace, která vznikla za účelem záchrany tohoto plemene a jeho dalšího chovu pro obdivovatele a zájemce o chov kanárské dogy. FCI uznalo kanárskou dogu jako plemeno až v roce 2001. Díky tomu, že plemeno pochází z ostrovů, mohou se jednotlivé linie od sebe exteriérově lišit.
Chování a temperament
Kanárská doga je tvrdý, silný a ostražitý pes. Ke svému pánovi a jeho rodině se chová mile s ochranitelským pudem. K dětem je tolerantní, pokud se jí něco nelíbí, tak odejde. I tak by však měl být jejich společný pobyt pod dohledem. Je výborný a spolehlivý hlídač. K cizím lidem je nedůvěřivý a jen tak je na své území nepustí. K dalším domácím zvířatům se chová bez obtíží, pouze za předpokladu, že je k tomu veden od malička. V opačném případě bývá ke psům agresivní. Dokonce je bere jako součást rodiny, kterou je potřeba chránit. V případě přímého ohrožení zaútočí na nejslabší místo. Má snížený práh bolestivosti. Kanárská doga potřebuje zodpovědného majitele s pevnou rukou, který nepodcení socializaci a výcvik. Výcvik je potřeba důsledný a trpělivý. Kanárská doga se učí pomalu, ale co se naučí, už nezapomene.
Vzhled
Kanárská doga je molossoidní typ psa střední velikosti. Formát těla je obdélníkový s celkově vyváženými proporcemi. Brachycefalická hlava je mohutná a krytá silnou kůží. Nosní houba je černě pigmentovaná. Oči jsou mírně oválné a posazené daleko od sebe. Uši jsou od sebe také daleko posazené. Jsou střední velikosti a pokryté krátkou a jemnou srstí. Krk je kratší, než je délka hlavy. Celkově je rovný, mohutný a dobře osvalený. Kůže je na spodní straně volná a tvoří lalok. Ocas je u kořene silný, směrem ke špičce se zužuje. Délkou dosahuje k hleznům, neměl by být delší. V klidu je svěšený s mírně zahnutou špičkou. V akci je nesen šavlovitě vzhůru. Kůže je silná a pružná, na krku tvoří lalok a na obličeji vrásky. Krátká a hrubá srst těsně přiléhá. Kanárská doga nemá podsadu. Na uších je jemná a krátká. Zbarvení je možné v různých odstínech od plavé k hnědé nebo černě žíhané. Maska je vždy černá, neměla by však přesahovat úroveň očí. Na některých partiích jsou přípustné bílé znaky. Důležitá je také správná výška a hmotnost: u psů je to 60-66 cm při 50-65 kg, feny měří 56-62 cm při hmotnosti 40-55 kg.
Péče a životní podmínky
Nejdůležitější na péči o kanárskou dogu je její správná výchova a socializace. Proto by si ji neměli pořizovat starší lidé či začátečníci. Kanárská doga je velice závislá na svém majiteli a rodině, a proto není vhodná k pobytu v kotci. Doma jí stačí kousek místa a bude naprosto spokojená. Pokud by byla umístěna pouze v kotci, může se u ní projevit psychická porucha. I přes svou velikost má kanárská doga velice ráda pohyb. Pobyt na zahradě jí rozhodně nestačí. Denně potřebuje dlouhou procházku. Vzhledem k její povaze je vhodné, aby byla neustále pod kontrolou majitele, nejlépe na vodítku. Na typické kynologické sporty není vhodným parťákem. Vzhledem ke své velikosti, která dává zabrat pohybovému aparátu, není vhodné dogu moc přetěžovat. Vhodné je podávání kloubní výživy. Kanárská doga nemá podsadu, je tedy důležité, pokud tráví většinu času na zahradě, jí pořídit zateplenou boudu. Péče o krátkou srst není nijak náročná. Stačí občas vyčesat hřbílkem nebo furminátorem. Jako u každého psa je pak nutná pravidelná kontrola očí, uší a drápků. Samozřejmostí by měla být také péče o zuby a dutinu ústní. Na všechny tyto úkony je nutné pejska učit již od štěňátka.
Zdraví
Jak již bylo zmíněno, kanárská doga by neměla být přetěžována. Dochází pak k negativnímu vlivu a nepřiměřenému zatížení pohybového aparátu. K uchovnění je důležité doložit výsledky vyšetření na dysplazii kyčelního kloubu, kterým toto plemeno trpí. Jako u dalšího velkého plemene se může při nevhodných stravovacích návycích objevit torze (přetočení) žaludku. Je tedy nutné, aby před jídlem a po jídle bylo zvíře v klidu a mělo tak prostor potravu v klidu strávit. Doporučujeme také rozdělení denní krmné dávky alespoň na dvě porce. Dalším běžným problémem tohoto plemene je obezita. Je tedy důležité, aby měla doga dostatek pohybu, případně odpovídající stravu.
Krmení
Kanárská doga stejně jako ostatní psi vyžaduje kvalitní stravu. Na výběr je ze dvou možností – granule vs. BARF. Při krmení granulemi je důležité kvalitní složení s vysokým podílem masa a nejlépe bez obilovin. Vybírejte granule pro velká plemena psů. Ty doplní všechny potřebné živiny, které kanárská doga potřebuje. Do věku přibližně 20 měsíců se podávají granule pro juniory, poté je možné přejít na granule pro dospělé psy. V potaz je také potřeba vzít doporučení výrobce granulí. Druhou možností je BARF neboli podávání doma vařené stravy. Zde je důležité mít dostatečný přehled a znalosti, aby byla krmná dávka plnohodnotná a obsahovala dostatek všech minerálních látek a vitaminů. Pokud chcete BARFovat, ale nejste si jistí správným poměrem minerálů a vitaminů, je možné podávat doplňky stravy, které jsou pro tuto variantu stravy určené. Jak již bylo zmíněno, krmení by mělo být obohaceno o kloubní výživu a rozděleno alespoň na dvě dávky, aby se předešlo přetočení žaludku.
Platební metody
