Historie
I když je japonský špic poměrně mladé plemeno, o jeho historii mnoho informací není. Existuje několik variant o jeho vzniku. Tou nejvíce možnou je, že japonští špicové vznikli křížením několika plemen, která se postupem času dostávala do Japonska. Jedná se o malé samojedy z Mongolska v roce 1900, německé bílé špice ze Sibiře s Číny v roce 1920 – ti byli také v roce 1921 vystavováni v Tokiu. Dále se na vzniku plemene podíleli špicové z Kanady, USA, Austrálie a Číny. Všechna tato plemena se postupně křížila v době 30-40. let 20. století. Plemenný standard byl vytvořen v roce 1948. Některé teorie praví, že se na vzniku podíleli samojedi, jiné to zavrhují. Jak to bylo ve skutečnosti, se dnes už asi nedovíme. Do Evropy se japonský špic dostal během 70. let 20. století a poměrně rychle se rozšiřoval a stával oblíbeným. Do České republiky pak doputoval roku 1997 a první vrh se zde narodil o čtyři roky později. Dnes se jedná o málo početné plemeno, které je známé především ve své vlasti.
Chování a temperament
Japonský špic je milý, inteligentní, chápavý a energetický pes. Miluje svou rodinu a může být žárlivý, co se pozornosti páníčka týče. Špatně snáší odloučení a samotu, ale dokáže pochopit, že se z práce vrátíte. K dětem je společenský a dobře s nimi vychází, pokud se k němu děti chovají ohleduplně. Pokud je správně socializovaný a zvyklý od mala, je schopen dobře vycházet s dalšími psy i jinými zvířaty. I když je menšího vzrůstu a málokdy štěká, je to udatný hlídač, který se nebojí svou rodinu kdykoliv chránit. K cizím lidem není agresivní, ale je odměřený a obezřetný. Velice rád se předvádí, je plný energie, a proto je vhodný k využití v různých psích sportech. Rád běhá a aportuje, skvěle se vyžije při agility, frisbee nebo flyballu.
Vzhled
Celkový dojem japonského špice je elegantní a harmonický. Jeho ráme je téměř čtvercový – poměr kohoutkové výšky k délce těla je 10:11. Hlava je zaoblená, středně široká, zadní část lebky je nejširší. Nosní houba je malá, kulatá a černého zbarvení. Oči jsou tmavé, mandlového tvaru a lehce šikmo posazeny. Uši jsou naopak nasazeny vysoko, jsou malé a mají trojúhelníkovitý tvar. Krk je středně dlouhý, s dobře vyvinutým osvalením. Středně dlouhý ocas je vysoko nasazený a nesený nad hřbetem. Krycí srst je rovná a odstávající, podsada je krátká, měkká a hustá. Typický je límec, který se táhne od krku k předhrudí. Na ocase je srst dlouhá. Uznávaná barva je čistě bílá.
Péče a životní podmínky
Díky své aktivitě a energii je vhodným společníkem pro procházky. Venku velmi rád běhá, ale nesmí být sám. Potřebuje skloubit venčení s kontaktem s páníčkem. Pokud nijak nesportuje, měla by mu být dopřána dlouhá vycházka alespoň třikrát týdne. Díky své inteligenci se snadno cvičí, je velmi dobrým společníkem nejen pro začátečníky, ale také pro seniory. Vzhledem k tomu, že vyžaduje dostatek pozornosti své rodiny, není vhodným ubytováním venkovní kotec. Upřednostňuje byt, kde má vše pod kontrolou.
Mohlo by se zdát, že péče o srst bude náročná, opak je však pravdou. Srst japonských špiců má samočistící schopnosti. Bohatě tedy vystačí, když ji jednou až dvakrát v týdnu vyčešete řídkým hřebenem. Náročnější je pak péče o oči a uši. Díky bílému zbarvení se snadno od ospalek obarví oční okolí. Je tedy dobré oči pravidelně čistit od ospalek. Využít k tomu můžete čistič očního okolí, případně kapky do očí. Vztyčené uši jsou náchylné na prach a špínu, která se do nich snadno dostane. Pravidelně tedy uši kontrolujte a v případě potřeby vyčistěte. Dále je třeba kontrolovat délku drápků. Pokud pejsek chodí po tvrdé zemi, mohou se sami obrousit. To však neplatí pro páté drápky, které je nutně pravidelně zastřihávat, aby nezarůstaly. U menších plemen se také často objevuje zubní kámen. Pravidelné čištění zoubků psí pastou a kartáčkem je ideální. Pokud pejsek nespolupracuje, lze využít i jiné možnosti v péči o chrup.
Zdraví
Japonský špic je poměrně zdravé plemeno. Jediné, co ohrožuje jeho zdraví, je stejně jako u jiných malých psů luxace pately. Dalším problém je onemocnění očí, konkrétně ucpávání slzných kanálku, nadměrné slzení nebo špatný růst řas.
Krmení
Stejně jako každý pejsek si i japonský špic zaslouží kvalitní výživu. Pokud zvolíte granule, vybírejte takové, aby na prvním místě bylo maso. Obilovin by mělo být minimálně, nejlépe žádné množství. Vybírejte granule pro malá plemena psů. Ty mají přizpůsobenou velikost granulí tak, aby i pro ty nejmenší pejsky byl příjem granulek bez potíží. Pokud zvolíte doma připravovanou stravu, je nezbytně důležité se naučit, jak má taková krmná dávka vypadat. Musí obsahovat dostatek bílkovin, tuků a vyvážený poměr vitaminů a minerálních látek. Vzhledem k tomu, že jsou japonští špicové bíle zbarvení, mohou být citlivější na vysoký obsah vitaminu A nebo přítomnost mrkve. Může se stát, že začnou rezavět. Přidávat také můžete doplňky stravy pro bílé psy, které pomáhají bílé zbarvení udržovat.
Platební metody
