Historie
Historie dnešního foxteriéra začíná v prvních desetiletích 19. století v Anglii. Je nutné zmínit, že v této době znamenalo označení foxteriér spíše pojem určující pracovní zařazení, než specifikaci plemene. Tito menší psi doprovázeli při honech na lišku honiče foxhoundy. V případě, že se liška ukryla pod zemí, pracovali na jejich ulovení právě foxteriéři (fox=liška, terra=země). Také jejich zbarvení muselo s honiči ladit, proto byla žádaná převážně bílá se znaky. Na vzniku plemene se významně podílel reverend John Russell. Tento duchovní měl velkou vášeň pro lov a pro své potřeby si začal chovat vlastní psy, kteří by splňovali jeho představy a požadavky. Jedno z plemen, které vzniklo velkou mírou jeho zásluhou, byl právě foxteriér. Foxteriér v obou variantách, tedy hladkosrstý i drsnosrstý pravděpodobně vděčí za svou existenci stejným typům psů, ze kterých vznikl bulteriér a manchester teriér. U hladkosrstého foxe se navíc často hovoří o křížení s bígly a chrtíky. Jeho jednotný typ byl stanoven na konci 19. století a první standard pochází z roku 1876. Přestože je krátkosrstý foxteriér ten „původní“ a byl uznán jako první z obou foxích variant, velice rychle byl utlačen do pozadí foxteriérem drsnosrstým, který patří dodnes k celosvětově oblíbenější variantě foxteriéra. V České republice to nebylo jinak, ale od 90. let 20. století je ročně do plemenné knihy zapsáno více štěňat krátkosrstých a jeho chovatelská základna je u nás velice pevná.Chování a temperament
Foxík je velice aktivní a temperamentní pes. S chutí se zapojí do jakékoliv zábavy, je tedy ideálním plemenem pro aktivní lidi, kteří mu nabídnou dostatečné množství aktivní zábavy a ocení jeho smysl pro humor. Majitel foxteriéra musí také přijmout fakt, že je to pes velice samostatný, s vlastním rozumem a myšlením, což ho mnohdy může činit až paličatým. Často je využíván myslivci, kterým je ideálním všestranným společníkem, nejčastěji pracujícím jako norník. Je to jeden z nejživějších a nejpozornějších teriérů. Je schopen odvést libovolné množství práce, vždy je připraven se vypořádat s krysami, králíky a samozřejmě s liškami. Hlavně tedy majitelé z řad nemyslivců musí mít na paměti, že je nezbytné foxíkovi zajistit dostatek zábavy, ideální je jakýkoliv kynologický sport, ať už agility, flyball, dogfrisbee či tanec se psem. Toto plemeno nesnáší dril, ale pokud je dostatečně motivován, rychle nabude přesvědčení, že vše dělá pro svou zábavu a bude vše dělat s pravou teriéří zarputilostí do roztrhání těla. Je však nutné být od malička v jeho výchově důsledný a trvat na zákazech, které byly vydány. Štěňata mohou mít až „přihlouplý“ nevinný kukuč, kterým mnohdy majitele ošálí a než se nadějí, vyroste z malého nezbedy malý tyran.Při správné výchově a socializaci může být správným rodinným psem, který nezkazí žádnou zábavu. S velmi malými dětmi by však vždy měli mít dospělí dohled, neboť foxteriérovi může velmi rychle dojít trpělivost, pokud se mu zábava nebude líbit. Vzhledem k jeho stále velmi silnému loveckému pudu, je život s dalšími domácími zvířaty vždy otázkou dispozic konkrétního jedince a také perfektní rané socializace.