Historie
Jak už název napovídá, domovinou finského špice je Finsko. Zde se vyvíjel téměř v naprosté izolaci od okolního světa, pouze s minimálním vlivem jiných plemen. To se však změnilo v průběhu 19. století, kdy došlo k rozvoji dopravy. Lidé začali více cestovat a na své cesty často brali také své psy. Ti se pak volně křížili s místním špicem až do té míry, že téměř došlo k zániku původní rasy. Za zachování finského špice jako rasy vděčíme dvěma mužům: Hugo Sandbergovi a Hugo Roosovi, kteří se zasadili o zachování čistoty plemene, jeho chov a o vypracování prvního oficiálního standardu. Jejich úsilí přineslo své ovoce. Nejen, že byl finský špic uznán jako samostatná rasa, ale v roce 1979 byl dokonce prohlášen za finské národní plemeno.Chování a temperament
V severských zemích byl Finkie chován jako lovecký pes, ale do okolních zemí se rozšířil také jako aktivní společník. Je to veselý, aktivní pes, který má velmi rád svou rodinu a v případě potřeby se chová ochranitelsky. Dobře vychází s dětmi, ale protože nemá rád hluk a křik, je vhodnější do rodin s odrostlejšími dětmi. Na svou rodinu je hodně vázáný a potřebuje cítit, že je její součástí. Jako všichni špicové i Finkie hodně a hlasitě štěká. To z něj dělá skvělého hlídače, ale na druhou stranu to může způsobovat nepříjemnosti se sousedy. K cizím lidem bývá rezervovaný, ale neměl by být agresivní. Vzhledem ke své lovecké minulosti má tendence honit malá zvířata a na procházkách by proto měl být vždy na vodítku. Finský špic patří mezi plemena, která dospívají pomalu a plné zralosti dosahuje až kolem třetího roku věku.Vzhled
Finský špic je malý pes s kvadratickou stavbou těla. Jeho hlava svým poměrem odpovídá tělu, tlama je úzká a směrem k čenichu se zužuje. Středně velké oči mandlového tvaru mají bystrý výraz a bývají tmavé. Špičaté uši jsou vysoko nasazené a bývají neseny vztyčené. Středně dlouhý krk přechází v kompaktní, svalnaté tělo. Rovné, svalnaté končetiny jsou zakončeny kulatými kočičími tlapkami. Pánevní končetiny jsou delší než přední končetiny. Finský špic má ocas stočený přes hřbet směrem dozadu. Před chladem ho chrání dvojitá, hustá srst, skládající se z velmi husté světlé podsady a delší krycí srstí v barvě červenohnědé nebo zlatohnědé. Dospělý Finkie má kohoutkovou výšku 39-50 cm a dosahuje váhy 7-13 kg.Péče a životní podmínky
Finkie je velmi přizpůsobivý pes, který dokáže žít stejně dobře na venkově jako ve městě. Základem je poskytnout mu dostatek pohybu. Pokud ho na procházkách ošidíte, vrátí se Vám to na chování psa. Finkie, který má málo pohybu a nebo se nudí, má spoustu energie, kterou vynaloží na tropení nezbedností, ničení nábytku nebo k jiným nepravostem a destruktivnímu chování. Finský špic patří mezi hodně uštěkaná plemena a pokud ho chcete chovat v bytě, měli byste zvážit, zda to nenaruší dobré sousedské vztahy. Výcvik finského špice vyžaduje určité zkušenosti a hodně trpělivosti. Rozhodně to není vhodný pes pro nezkušené chovatele. Finský špic je hodně sebevědomý a nezávislý pes, který je ale také velmi citlivý. Výcvik tedy musí být důsledný, ale zároveň krátký a pozitivní, bez křiku a napětí. Jako pravý seveřan dává přednost chladnějšímu počasí. Hustá srst mu poskytuje dobrou ochranu vůči zimě a proto může být chován celoročně venku.Srst finského špice vyžaduje pravidelné kartáčování. Aby nedocházelo k hromadění bakterií v dásních, vzniku zubního kamene a zápachu z úst psa, doporučuje se pravidelná ústní hygiena. Samozřejmostí je občasná kontrola očí a uší a pokud nemá pes možnost si přirozeně obrousit drápky, provádí se v případě potřeby jejich zkrácení.