Než se rozhodneme pořídit si psa a vybereme to správné plemeno pro nás, zabere to spoustu času. Zároveň se v tento čas vzděláváme, abychom věděli, jak k novému kamarádovi přistupovat, jak ho se vším seznámit a co pro něj mít doma připraveného. Více jsme se tomu věnovali v článku Jak se připravit na příchod štěněte do rodiny.
Jaro, léto, podzim nebo zima? Jaké roční období je pro pořízení psa nejlepší?
Každé má své pro a proti, ale vždy to bude hlavně záležet na vašem životním stylu. Pokud jste vášniví lyžaři a nenecháte si ujít příležitosti k zimním radovánkám na horách, pořiďte si štěně až když skončí lyžařská sezóna. Pokud nesnášíte horké letní dny a jste raději zalezlí celé dny v chladné kanceláři, tak zas nebude vhodný čas pro pořízení léto. Avšak, pokud jste například učitelé anebo máte jinak pevně daný čas pro dovolenou, pak by právě letní prázdniny byly ideální příležitostí.
V létě máte tu výhodu, že i když budete běhat každou chvilku venčit štěně, tak vám stačí přezout boty, vzít vodítko, sáčky a jít. Nemusíte se složitě oblékat, jako tomu je v zimě. Nemusíte řešit věčné sprchování psa od bahna, jako tomu bývá po sněhové oblevě apod. Na druhou stranu, pokud každý letní den trávíte na celodenních výletech, malé štěňátko s sebou nemůžete všude brát. Jasně, můžete trasy přizpůsobit anebo pejska poponést, ale myslete i na to, že pes musí vědět, kde je jeho doma, kde se cítí bezpečně a kde může odpočívat a v pohodě poznávat vše nové. Pokud nedostane prostor k pořádnému odpočinku, může se stát, že bude hodně věcí řešit, bát se, přehnaně reagovat anebo z něj jednoduše bude tzv. perpetum mobile - pes, který se nikdy nezastaví a když ho pak necháte doma samotného, najde si svou zábavu, zpravidla takovou, která se vám nebude líbit.
Vždy tedy dobře promýšlejte, jaké zrovna máte plány. Je vhodné, aby šlo o dobu, kdy budete mít čas věnovat se psovi, učit ho správným návykům a zároveň i potřebnému odpočinku, aby nabral sílu a všechny nové vjemy.
Mateřská štěněčí dovolená
Zní to vtipně? Chápu, není to přece narození dítěte. Ale pořád je to nový člen rodiny a je potřeba, abychom se všichni sžili. Pro vás ta změna možná není tak velká, dlouho se na ni připravujete a počítáte s ní. Ale co to štěně? To štěně, které bylo 24 hodin denně s matkou a sourozenci. V prostředí, ve kterém se narodilo a které dobře zná. S lidmi, kteří ho od narození mazlí a pečují o něj. Najednou o tohle všechno přijde a dostane se k jiným lidem, do jiného domova, do prostředí, kde nezná ani jeden kout. V lepším případě během prvního dne vše prozkoumá, zaleze si na pelíšek a spokojeně usne. V tom horším se upoutá na vás a bude potřebovat vaši jistotu, aby si doma zvyklo. Proto je dobré, abyste nějakou dobu byli doma.
Máte-li tu možnost, domluvte se v práci na home office. Je to ideálním řešením. Jste doma se psem, můžete mu věnovat čas pro časté venčení a postupné zvykání si. Zároveň však nemusíte čerpat dovolenou a řešit, kdo za vás tu práci udělá. Pokud to nejde, naplánujte odběr ideálně na pátek či sobotu a vezměte si alespoň týden volna.
Samozřejmě, pokud máte odrostlejší děti, které se už o pejska zvládnou postarat, můžete plánovat společně svůj čas a doma se prostřídat. Ráno děti odejdou do školy, vy do práce o něco později. Pár hodin to štěňátko doma zvládne a pak už zas přijdou děti, které ho vyvenčí a pohrají si s ním. Štěně se učí samoty, ale zároveň není doma nijak dlouho samotné, ideální.
A nad čím přemýšlet, když chceme druhého psa?
Pořízení druhého psa může být v mnoha případech jednodušší. Už máte zaběhlý režim, víte, co vás čeká, jen prostě budete mít psa navíc. Ruce máte dvě, takže vzít dvě vodítka, drbat každou rukou jednoho psa apod., to není žádný problém. Ale...
Kromě výše zmíněného přichází v úvahu ještě druhá důležitá věc. A tou je věk našeho prvního psa. Kdy je vhodné k prvnímu pejskovi pořídit parťáka? Co nejdříve, nebo naopak nějakou dobu počkat? Co myslíte?
Je to asi podobné jak u dětí. Když budou věkově blízko sebe, je větší pravděpodobnost, že si spolu vyhrají a budou se mít rádi. Ale myslete na to, že jsou to pořád psi! Ne každý pes si chce hrát, ne každý pes stojí o společnost jiného psa. Co když spolu prostě vycházet nebudou? Ano, i na takovou situaci buďte připravení!
A teď teda ten věk...
Za mě je ideální, aby první pes byl už dostatečně vychovaný a vycvičený. Pokud si ke psovi jakéhokoliv věku pořídíte druhého, vytvoříte doma smečku. Smečku bude vždy náročnější ukočírovat a to z toho důvodu, že vaše pozornost se dělí mezi více psů. A ti psi to moc dobře vědí! Takže se snadno stane, že jednomu ze psů něco projde jednou, dvakrát, třikrát a kdo ví, kolikrát ještě. Pokud tedy nebudu mít vychovaného prvního psa a pořídím mu parťáka, dost možná se stane, že budu mít najednou dva nevychované psy. Chování prvního se může ještě zhoršit a štěňátko se bude od staršího parťáka krásně učit... všechno! I to dobré, ale i to špatné.
Další, na co musíme brát ohled, jsou plány do budoucna. S jedním psem je všechno brnkačka. Můžete ho vzít s sebou téměř kamkoliv nebo mu snadno zajistíte hlídání v případě dovolené. U dvou psů to už možná nebude tak jednoduché, ale ještě je to relativně dobře řešitelné... A dál? Tři pejsky udat na hlídání, nebo dokonce ještě víc? No, už vám to zabere zase trochu víc času, plánování, peněz atd. atd.
Dokud jsou psi mladí, pokud nejsou nemocní, tak jsou takoví bezstarostní. I když s nimi chcete cvičit a závodit, pořád je to “pohodička”. A pak přijde stáří... psi začínají mít zdravotní problémy, musíme jim věnovat extra péči. Když máte jednoho psího důchodce, pořád řešíte, kam s vámi může a kam ne, co už na něj bude moc a jak mu zajistit jinou péči. Pořád je to ale zvládnutelné. A co když pak budete mít ty psí seniory doma dva? Dovedete si to představit? Zvyšuje se četnost návštěv veterináře, zvyšují se finanční výdaje, časová náročnost psa, a to vše krát dva. A do toho zjistíte, že ale nemáte žádného psa na ty výlety, a tak budete chtít třetího. A to už jste tomu propadli úplně a není cesty zpět 😀
Je to krásné mít doma několikahlavou smečku psů. Pokud na to jsou prostory, čas a finance, tak je to sen nejednoho pejskaře. Bohužel tyto sny se často rozplynou ve chvílích, kdy psi stárnou a pak mnoho lidí říká “kdybych to věděl, tak brzy bych si ho nepořídil”. Proto nepřemýšlejte jen nad tím, co je teď a tady. Myslete i na to, co bude za rok, za dva, za pět či deset let. Pes je parťák jen na zlomek našeho života, pojďte si ten náš zlomek a celý jeho život užít společně naplno.