Aljašský malamut 🐶

Malamut pochází z oblasti západní Aljašky, kde tito psi žili ve společnosti lidí a pomáhali jim s prací a lovem. Pro své vynikající lovecké schopnosti se používali i k lovu velkých predátorů, jako jsou medvědi. V období zlaté horečky okolo roku 1896 byli společně s dalšími tažnými psy neocenitelnými pomocníky pro nové osadníky. V té době byly snahy o křížení s jinými rasami. Jak se zdá, tyto snahy neměly dlouhotrvající vliv na podobu moderního Malamuta, protože analýza DNA provedená v roce 2004 ukazuje, že Aljašský malamut je jedním z nejstarších psích plemen a je geneticky odlišný od jiných plemen psů. V roce 2010 se Aljašský malamut stal oficiálním státním psem Aljašky. Tento pes nebyl nikdy předurčen k závodění, ale vyniká neuvěřitelnou silou a vytrvalostí na dlouhé vzdálenosti. Tyto své předpoklady skvěle prokázal v „závodu se smrtí“ známém také jako Velký běh do Nome, který se odehrál v roce 1925 na Aljašce. Tehdy ve městě Nome vypukla uprostřed mimořádně kruté zimy epidemie záškrtu. Tisíce lidí, převážně dětí bylo nakaženo a nezbytné sérum nebylo k dispozici v dostatečném množství. Nejbližší dostupné zásoby byly v městě Anchorage, vzdáleném 1085 km. Jediným možným řešením bylo přivézt zásoby séra pomocí štafety psích spřežení. Tento nelehký úkol se podařilo splnit. Psi běželi téměř bez přestávky i v extrémním počasí, kdy teploty dosahovaly až -52°C a za 5 a půl dne dopravili zásoby séra do cíle. Na počest této události se na trase Anchorage – Nome každoročně koná Iditarod. Jde o prestižní maraton psích spřežení. Na stejné trase se týden před závodem pořádá jeden z nejextrémnějších zimních ultramaratonů na světě - Iditarod Trail Invitational. Jeho účastníci absolvují trasu pěšky, na lyžích nebo na kole. V roce 2007 jej vyhrál český cyklista Jan Kopka.

Aljašský malamut je psí plemeno vynikající obrovskou sílou, vytrvalostí a inteligencí. Je velmi náročný na prostor a výcvik a každodenně vyžaduje dlouhé procházky a intenzivní cvičení. Pokud je to možné, měl by mít možnost se uplatnit jako tažný pes. Je jedno jestli bude tahat sáně, běžkaře nebo cyklisty. Přestože je velmi přátelský a přítulný, zachovává si vlastní nezávislost a samostatně se rozhoduje. Proto se Malamut nedoporučuje nezkušeným chovatelům, protože jeho inteligence v kombinaci s tvrdohlavosti může být pro nezkušeného chovatele problémem, s kterým se bude těžko vypořádávat. Tito psi se budou pokoušet převzít vůdčí pozici a je nutné jim jasně vymezit jejich místo ve „smečce.“ Pokud není správně socializován, může se hůře snášet s jinými psy a zvířaty, ale k dětem se chová velmi laskavě a přátelsky. Aljašský malamut potřebuje dostatek prostoru a příležitostí k výkonu, aby se nezačal nudit a nebyl neklidný. Ideální je velký oplocený výběh a každodenní zaměstnání. Žvýkání a rozkousávání věcí je u tohoto plemene častým zlozvykem, zvláště pokud se psi nudí. Zástupci této rasy rádi a hodně hrabou. Malamuti jsou obecně velmi tiché plemeno a zřídka kdy štěkají, proto to nejsou žádní velcí hlídači. Osamělí nebo znudění malamuti často vyjí.

Aljašský malamut je statný, dobře osvalený pes s pevnou kostrou a hlubokým hrudníkem. Stojí pevně se vztyčenou hlavou a bystrým pohledem. Hlava je široká, tlama masívní a velmi mírně se zužuje ke kořeni nosu. Srst Malamuta je hustá s hustou podsadou, trochu hrubší než u Sibiřského husky a poskytuje skvělou ochranu proti chladu. Malamuti mají různá zbarvení. Objevují se v odstínech šedé a bílé, vlkošedé, černobílé, červenobílé nebo čistě bílé. Dobře osrstěný ocas je nesen nad tělem a při pohybu připomíná vlající pero. Malamut v dospělosti dosahuje kohoutkové výšky 58-64 cm a váhy 34-38 kg.

Přestože je Malamut severské plemeno, je uzpůsoben k životu v teplotách +30 až -30°C. V horkých dnech potřebuje více vody a musí mít možnost ukrýt se ve stínu. Líná 2x ročně a během línání je potřeba jej každý den kartáčovat. Plemeno má vynikající odolnost vůči chladu a je vhodné k celoročnímu pobytu venku a nevyžaduje ani zateplenou boudu. Aljašský malamut je předurčen k tahání břemen a práci v zápřahu, ale dobrý hlídač z něj nikdy nebude. Malamut by měl mít alespoň základní výcvik a potřebuje důslednou výchovu. Musí pochopit kdo je jeho pánem a jaká je jeho pozice ve smečce.

Drsné podmínky z nichž pochází učinily Malamuta extrémně odolným vůči chorobám. Přesto se u něj mohou objevit některé choroby. Jako všechna velká psí plemena i Aljašský malamut je náchylný na nemoci pohybového aparátu. Toto riziko lze minimalizovat kvalitní stravou bohatou na minerály. Mezi nejčastěji se vyskytující choroby patří Dysplazie kyčelního kloubu, Progresívní atrofie sítnice, Šedý zákal a Loketní dysplazie.

Aljašský malamut má jako všichni zástupci velkých plemen rychlý růst. Ke správnému vývoji potřebuje kvalitní a vyváženou stravu bohatou na vitamíny a minerály. Protože jde o psa, který hodně pracuje a potřebuje vynakládat hodně energie, měla by být jeho strava velmi kvalitní. Krmná dávka by měla být rozdělena do více denních jídel. Druh krmiva a velikost krmné dávky závisí na úrovni aktivity psa.

Odkaz na oficiální klub plemene v ČR

Stačí kliknout.